Jezdec: Alberto Ascari

Kariéra

Bylo mu jen sedm let, když jeho otec Antonio zahynul při francouzské GP v Montlhery. Již v té době se Alberto setkal s mnoha osobnostmi motoristického sportu, včetně slavného Enza Ferrariho, což byl přítel Albertova otce. Ascariho cesta do královny motoristického sportu nebyla tradiční. Jako devatenáctiletý chlapec se zůčastnil motocyklového šampionátu na motocyklu stáje Bianchi. Jeho první automobilová závodní zkušenost přišla až v roce 1940, kdy mu dal Enzo Ferrari příležitost svést se ve voze 815 Spyder.

V témže roce se oženil a se svou ženou měl dvě děti. Patricii a chlapce Antonia. Ve válečné době se Alberto stal údržbářem vojenských vozů v armádních garážích. Zde se seznámil s jeho kolegou Luigim Villoresim.

Vzhledem k tomu, že měl Ascari rodinu, o kariéře závodníka neuvažoval. Ovšem Villoresimu se podařilo Alberta přemluvit a ten se tak k závodění opět vrátil. V roce 1949 dostal Ascari společně s Villoresim nabídku na usednutí do monopostu Formule 1. V tomto roce se italskému jezdci podařilo vyhrát pět Velkých cen. V dalším roce v devíti a v následujícím ročníku v šesti. I přesto byla pokaždé lepší stáj Alfa Romeo.  Až v roce 1952 se mu podařilo vyhrát šest ze sedmi GP a stal se tak mistrem světa. To se mu podařilo i v roce následujícím, kdy vyhrál pětkrát.

Po jeho dvou mistrovských sezónách se z Ferrari odebral do stáje Lancia, stejně jako Luigi Villoresi. Stáji Lancia se však nepodařilo postavit vozy do požadovaného termínu a tak byli oba jezdci uvolněni do stáje Maserati, která byla považována za největší konkurenci pro McLaren. Ve voze Maserati se ovšem Ascarimu nedařilo a tak po dvou neúspěšných Velkých Cenách přešel k Ferrari, kde při GP Itálie získal v kvalifikaci druhou příčku. Ascari však závod nedokončil pro poruchu motoru.

Premiéra vozů Lancia se konala až v posledním závodě sezony ve španělském Pedralbes. Alberto odstartoval z pole position a na čele si budoval solidní náskok. Bohužel v desátém kole musel z důvodů technických problémů odstoupit ze závodu, což se po pár kolech přihodilo i stájovému kolegovi, Luigi Villoresimu. Premiéra vozů Lancia se tak zcela nevyvedla.

V roce 1955 na okruhu v Monaku se Ascari dostal do nepříjemností, když vyjížděl z tunelu a byl oslepen silnými slunečními paprsky. Pár sekund na to se jeho vůz ocitl v přístavní vodě. Hrůzostrašná nehoda neměla prakticky žádné velké následky. Ascari utrpěl jen šok a zlomeninu nosu. Již čtyři dny po nehodě byl v plné síle na okruhu v Monze, kde sledoval testy závodního speciálu Ferrari. Neváhal a vůz se zcela nečekaně rozhodl také vyzkoušet. Do auta nasedl v civilním oblečení a vypůjčené přilbě. Ve třetím kole se Ascari z dosud neznámých příčin dostal mimo trať, vůz se dvakrát převrátil a skončil mimo dráhu. Ascari četným zraněním jen pár minut po nehodě podlehl. Dvojnásobný mistr světa Formule 1 tragicky zahynul.