Sezóna 1953

Juan Manuel Fangio se po zranění uzdravil a postavil se do čela týmu Maserati, který chtěl ukončit nadvládu Ferrari. Fangiovi v této snaze měli pomoct krajané José Froilán González a Onofré Marimon. Ferrari si ponechalo své jezdce z předešlého roku, silnou trojici Ascari, Farina, Villoresi, kterou doplnil Mike Hawthorn. Na Enza Ferrariho udělal velký dojem a ten se ho rozhodl získat pro svůj tým. Brit Hawthorn měl zpočátku strach z podepsání smlouvy do zahraničního týmu a navíc se stát profesionálním jezdcem. Nakonec se ke Scuderii připojil a postavil se na start v Argentině.

V sezóně se jelo 8 Velkých cen a závod 500 mil Indianapolis, počítaný do seriálu Mistrovství světa. I tentokrát se jelo s vozy Formule 2. Stalo se tak podruhé a naposledy, od sezóny 1954 měla už být zavedena nová pravidla a na scénu se měly vrátit vozy Formule 1.

V roce 1953 bylo bodováno 5 nejrychlejších jezdců v závodě systémem 8, 6, 4, 3, 2 a 1 bod získal jezdec s nejrychlejším kolem během závodu. Do šampionátu se započítaly pouze 4 nejlepší výsledky ze všech 9 závodů.

Poprvé Mistrovství světa Formule 1 dostalo svého jména, tím že se jedna z Velkých cen konala mimo evropský kontinent. 18. ledna 1953 se jela Velká cena Argentiny na okruhu Juan y Oscar Gálvez u Buenos Aires. Tento závod se ale také zapsal do historie první tragickou nehodou v historii Formule 1. Start závodu odstartoval prezident Argentiny Juan Peron, který všechny pozval na Formuli 1 zdarma. Diváci stáli podél trati, těsně u projíždějících závodníků. V 31. kole přebíhal neukázněný chlapec trať a projíždějící Farina s Ferrari se mu snažil vyhnout. Srážce nezabránil a navíc vrazil do přihlížejících diváků. O život přišlo 13 lidí.

Tragický závod vyhrál Alberto Ascari s Ferrari, druhý skončil jeho kolega Luigi Villoresi a třetí dojel José Floirán González s Maserati.

Jako druhý se jel závod 500 mil Indianapolis. Na startu se opět objevili pouze Američané. Zvítězil Bill Vukovich s vozem Kurtis Kraft - Offenhauser.

Velká cena Nizozemska, na okruhu Zandvoort, byla dalším pokračováním Mistrovství světa. Maserati tady předvedlo svůj nový vůz s označením A6GCM a vkládalo do něj naděje na lepší výsledky. Během závodu ale Fangio zlomil zadní nápravu a když zvítězil Ascari s Ferrari a druhý dojel Farina, oba s Ferrari, na Maserati zbylo "pouze" třetí místo. Obsadili ho, střídající se, Bonetto a González, s kterými během závodu tvrdě bojoval Hawthorn s Ferrari, který nakonec skončil na 4. místě.

Více než 100.000 diváků se přišlo podívat do Spa-Francorchamps na Velkou cenu Belgie. Maserati bylo pro Ferrari, ve Spa, důstojným soupeřem. González a Fangio s Maserati vedli závod, ale v 11. kole González musel odstoupit pro poruchu motoru. Fangio se tak dostal do vedení. Ve 13. kole začal i Fangiův motor protestovat a tím vedení spadlo do klína jezdcům Ferrari. Zvítězil Ascari, před Villoresim. Třetí skončil Onofre Marimón s Maserati, pro kterého to bylo první umístění na bedně v jeho dosavadní kariéře.

Velká cena Francie se vrátila na okruh Reims a diváci zde opět viděli nádherný souboj jezdců Ferrari a Maserati. Úžasný souboj zde předváděli Mike Hawthorn a Juan Manuel Fangio, kteří si pořadí měnili, lidově řečeno, na každém rohu. Do cíle nakonec jako první dojel Hawthorn s Ferrari o sekundu před Fangiem na Maserati. Třetí dojel González s Maserati.

Na domácí půdě při Velké ceně Velké Británie nezopakoval svůj předešlý úspěch Hawthorn a skončil na pátém místě se ztrátou tří kol. Závod vyhrál Alberto Ascari s Ferrari, jen těsně druhý skončil Juan Manuel Fangio s Maserati, třetí byl Giuseppe Farina s Ferrari, který na vítěze ztrátil 2 kola.

Další Velká cena se jela v Německu na okruhu Nürburgring. Ascari vystartoval na prvním místě, ale shořel mu motor a musel odstoupit. Zastoupil ho týmový kolega Giuseppe Farina, který zvítězil, druhý skončil Juan Manuel Fangio s Maserati a třetí Mike Hawthorn s Ferrari.

Předposlední závod se jel na okruhu Bremgarten jako Velká cena Švýcarska. Velký návrat tady slavila předválečná legenda Mercedesu, německý závodník Hermann Lang, který v závodě s vozem Maserati dojel na 5. místě. Do závodu vystartoval nejlépe Fangio s Maserati, ale začala ho zlobit převodovka a nakonec začal stávkovat i motor a musel odstoupit. Do vedení se dostal Ascari s Ferrari, jenže i on měl problémy. Motor nefungoval tak jak měl a tak Ascari zajel do boxů, kde mu mechanici vyměnili svíčky a pokračoval dál v závodě. Vyjel na čtvrtém místě a začal stíhací jízdu. Dokázal to a cílem Velké ceny Švýcarska projel jako první. Druhý skončil Farina a třetí Hawthorn, všichni s Ferrari. Alberto Ascari si tímto vítězstvím zajistil již druhý titul Mistra světa Formule 1.

Na finálový závod se všichni stěhovali do Monzy na Velkou cenu Itálie. Domácí miláček, Ascari s Ferrari, se po velkém boji dostal na první místo. Dostal se do posledního kola, kde ale svůj vůz nezvládl a udělal hodiny. Za ním jedoucí Farina také s Ferrari se mu snažil vyhnout a musel až mimo trať. Zvedlo se mračno zvířeného prachu, z něj se vynořil Fangio s Maserati a jel si pro vítězství. Bylo to jediné vítězství Maserati v sezóně. Druhý nakonec dojel Farina a třetí Villoresi, oba s Ferrari. Ascari se svým Ferrari po havárii nebyl schopný dojet do cíle. Alberto Ascari získal druhý titul Mistra světa a stal se prvním v historii, komu se podařilo tento titul obhájit.