Sezóna 1958

Rok: 1958 | Poslední úprava: 30.5.2011 22:29
Data kvalifikací a závodů doplníme.

Informace

Tým Maserati ukončil své působení ve Formuli 1 a pro tuto sezónu zůstala jeho auta pouze v soukromých týmech. Pětinásobný mistr světa Juan Manuel Fangio odjel pouze dva závody a ukončil svoji závodní kariéru. Ferrari opustilo staré upravené Lancie a do nové sezóny vstoupilo s novým modelem 246 Dino. Za tým Ferrari jezdili Hawthorn, Collins a Musso, za Vanwall Moss, Brooks a Lewis-Evans. Za Cooper nastoupili Brabham a Salvadori. Poprvé v tomto roce nasadil své vozy Lotus a Maria Teresa de Filippis se stala první ženou v mistrovství světa Formule 1. Debut si odbyli Graham Hill, Phil Hill a Bruce McLaren. Během sezóny zahynuli jezdci Pat O'Connor, Luigi Musso, Peter Collins a Stuart Lewis-Evans, v lednu pak zemřel šampion Mike Hawthorn.

V tomto roce byla upravena pravidla. Týmy stále mohly použít motory buď o objemu 750cc s kompresorem a nebo 2500cc bez kompresoru. Ale délka závodů byla zkrácena z maximálních 500 km na 300 km a nebo na maximálně 2 hodiny.

V roce 1958 se jelo 10 Velkých cen a 500 mil Indianapolis. Bodováno bylo 5 nejrychlejších jezdců v závodě systémem 8, 6, 4, 3, 2 a 1 bod získal jezdec s nejrychlejším kolem během závodu. Do šampionátu se započítalo pouze 6 nejlepších výsledků ze všech 11 závodů. V poháru konstruktérů bylo bodování stejným způsobem jako u šampionátu jezdců, a to systémem 8, 6, 4, 3, 2. Také bylo započítáno pouze 6 nejlepších výsledků a z každého závodu se započítal výsledek pouze jednoho vozu týmu, to byl ten, který se umístil nejlépe. Do poháru konstruktérů nebyly zařazeny vozy, které startovaly v závodě 500 mil Indianapolis.

První Velká cena se konala v Argentině a opět zde bylo značně prořídlé startovní pole. Své vozy přes oceán poslaly jen tým Ferrari, soukromé týmy s vozy Maserati a Stirling Moss, který si půjčil vůz Cooper. Moss nakonec všem vypálil rybník a i přes značně opotřebované pneumatiky dokázal ze sedmého místa na startu těsně zvítězit. 2,7 vteřiny za ním skončil na druhém místě Luigi Musso s Ferrari a třetí se ztrátou 12,6 vteřiny skončil Mike Hawthorn také s Ferrari.

Na start Velké ceny Monaka se vrátily britské týmy Vanwall, Cooper a BRM. Z prvního místa startoval Tony Brooks s Vanwallem, ale ve 22 kole mu odešel motor a odstoupil. Do vedení se dostal Jean Behra s BRM, ale také musel odstoupit, když měl problémy s brzdami. Palivové čerpadlo stávkovalo u Ferrari Mika Hawthorna a Stirlingu Mossovi také odešel motor u jeho Vanwallu. Zvítězit tak mohl Maurice Trintignant s vozem Cooper. Druhý skončil Luigi Musso a třetí Peter Colins, oba s Ferrari.

V Zandvoortu při Velké ceně Nizozemska obsadily celou první řadu jezdci s vozy Vanwall. Pole Position získal Stuart Lewis-Evans, ten ale musel ve 46. kole pro poruchu motoru odstoupit. V závodě zvítězil Stirling Moss, druhý skončil Harry Schell a třetí Jean Behra oba s vozy BRM.

Čtvrtý v pořadí byl závod 500 mil Indianapolis, kam již tradičně necestovali žádní jezdci, kteří se zúčastňovali Velkých cen. Po startu se chtěl Ed Elisian dostat před vedoucího Dicka Rathmanna, ale ve třetí zatáčce se jejich vozy střetly a oba nabouraly do svodidel. To vyvolalo hromadnou havárii, při které Pat O'Connor vyletěl do vzduchu, dostal se mimo trať a skončil hlavou dolů. Následně na to jeho vůz vzplanul a Pat O'Connor v troskách zahynul. Podle lékařské zprávy prý zemřel okamžitě, ještě než jeho vůz začal hořet, protože měl roztříštěnou lebku. Závod vyhrál Jimmy Bryan s vozem Epperly.

Ve Spa-Francorchamps se jezdci sešli při Velké ceně Belgie. První dvě místa obsadili jezdci Ferrari, Luigi Musso a vítěz kvalifikace Mike Hawthorn. Jenže vítězství v závodě jim sebral Tony Broooks s vozem Vanwall, druhý skončil Mike Hawthorn s Ferrari a třetí Stuart Lewis-Evans s Vanwallem. Na čele průbežného pořadí šampionátu byl tou dobou Stirling Moss o tři body před Mike Hawthornem. V tomto závodě startovala s vozem Maserati Maria Teresa de Fillipis, první žena v historii Formule 1, skončila na 10. místě se ztrátou dvou kol na vítěze závodu.

Na řadě byla Velká cena Francie, která se konala na okruhu Reims. Právě na tomto okruhu se konečně Ferrari dočkalo prvního vítězství v této sezóně a prakticky prvního vítězství od Velké ceny Německa v roce 1956. V kvalifikaci byl nejrychlejší Mike Hawthorn a druhý Luigi Musso, oba s Ferrari. Ale závod v Reims jezdcům Ferrari zároveň přál, ale také si vybral daň nejvyšší. V závodě zvítězil Mike Hawthorn s Ferrari a Luigi Musso zahynul. V 10. kole, když chtěl Musso předjet svého kolegu Hawthorna, nezvládl v zatáčce své Ferrari a sjel do příkopu. To ho katapultovalo do vzduchu, kde udělal několik salt a z vozu vypadl. Byl převezen do nemocnice, ale krátce na to zemřel. Druhý v závodě skončil Stirling Moss s Vanwallem a třetí byl Wolfgang von Trips s Ferrari. Čtvrtý skončil Juan Manuel Fangio s Maserati, pro něhož to byla jeho poslední Velká cena, kterou ve své skvělé kariéře jel.

Velká cena Velké Británie byl další podnik Formule 1. Anglické týmy a angličtí jezdci si brousili zuby na vítězství, jenže radost mělo britské obecenstvo jen poloviční. Na prvních třech místech byli sice brtiští jezdci, ale první Peter Collins jel s italským vozem Ferrari. Druhý skončil Mike Hawthorn také s Ferrari a třetí s vozem Cooper Roy Salvadori. Po tomto závodě se do vedení šampionátu dostal Mike Hawthorn.

Další závod se jel na německém Nürburgringu jako Velká cena Německa. Opět zde startovaly vozy Formule 1 společně s vozy Formule 2. Po startu se do vedení dostal Moss s Vanwallem následovaný kolegou Brooksem. Ale ještě v prvním kole Brookse předjeli Hawthorn a Collins s Ferrari. Moss musel ve čtvrtém kole pro technické potíže ze závodu odstoupit a Brooks postupně předjel jak Hawthorna, tak i Collinse. Potom přišlo osudné 11. kolo závodu. Collins se snažil držet vedoucího Brookse a udělal chybu v průjezdu jedné z mnoha zatáček. Vyletěl z tratě a jeho vůz udělal pár kotrmelců. Přitom šestadvacetieltý Collins vyletěl z auta a dopadnl přímo na kmen stromu. Po převozu do nemocnice zemřel. V 11. kole pro poruchu spojky odstoupil ze závodu i Hawthorn, a když se dozvěděl, co se stalo jeho nejlepšímu příteli, chtěl okamžitě skončit se závoděním. Vedoucí týmu ho však přesvědčil, aby alespoň dokončil tak dobře rozjetou sezónu. Na Nürburgringu zvítězil Tony Brooks s Vanwallem, druhý skončil Roy Salvadori s Cooperem a třetí Maurice Trintignant také s Cooperem.

Velká cena Portugalska se konala poprvé v historii Formule 1 a jela se v Portu. Z prvního místa odstartoval Stirling Moss s Vanwallem a nakonec celou Velkou cenu vyhrál. Druhý skončil Mike Hawthorn s Ferrari a třetí Stuart Lewis-Evans s Vanwallem.

Předposlední Velká cena se jela v italské Monze. Opět stál na startu jako první Stirling Moss, ale v 17. kole musel odstoupit pro poruchu převodovky. Zvítězil Tony Brooks s Vanwallem, druhý skončil Mike Hawthorn a třetí Phil Hill oba s Ferrari. Mike Hawthorn měl před posledním závodem náskok osmi bodů.

Finále sezóny 1958 Formule 1 se odehrálo v Maroku na okruhu Ain Diab nedaleko od Casablanky. Pokud chtěl Stirling Moss pomýšlet na titul mistra světa, musel zvítězit a navíc získat bod za nejrychlejší kolo, naproti tomu Hawthorn potřeboval dojet na druhém místě, aby získal titul on. Hawthorn startoval z prvního místa, ale Moss byl rychlejší a ujal se vedení. Druhý jel Phil Hill a až třetí Hawthorn. Hill se při pokusu vybrzdit Mosse dostal mimo trať a Hawthorn se tak dostal na druhé místo, což mu zaručovalo zisk titulu mistra světa. Jenže nejel naplno, protože nechtěl riskovat, a tak ho opět předjeli Hill a dokonce i Brooks a vidina titulu se přiklonila k Mossovi, obzvlášť poté, co zajel nejrychlejší kolo závodu. Ve 30. kole musel pro poruchu motoru Brooks odstoupit a Hawthorn se posunul na třetí pozici. Když Hill poznal jak se závod vyvíjí, zpomalil, aby ho mohl Hawthorn předjet. Jenže dopředu se také chtěl dostat na čtvrtém místě jezdící Stuart Lewis-Evans. Když poznal, že se přibližuje oběma jezdcům na Ferrari, snažil se je dohnat, jenže ve 42. kole motor jeho vozu Vanwall explodoval a tryskající olej začal hořet. Potřísněný a hořící Lewis-Evans vyskočil z vozu a začal utíkat pryč od hořícího vozu. Jeho tragédií bylo, že utíkal přesně opačným směrem, než odkud se blížili záchranáři s hasicími přístroji. Těžce zraněného Stuarta Lewis-Evanse vezl do nemocnice Bernie Ecclestone a tam čekali dlouhou dobu na ošetření. Lewis-Evans zemřel o šest dní později na otravu krve z nedostatečného ošetření. Do cíle závodu dojel první Stirling Moss s Vanwallem, druhý skončil Mike Hawthorn s Ferrari a třetí Phill Hill také s Ferrari.

První pohár konstruktérů získal britský Vanwall, bylo to pro tento tým poprvé a také naposledy. V následující sezóně nastoupil Vanwall pouze k Velké ceně Velké Británie a v roce 1960 k Velké ceně Francie. Ani v jednom závodě již nezískal jediný bod. Mike Hawthorn, i přesto že vyhrál pouhou jednu Velkou cenu, získal v roce 1958 titul mistra světa Formule 1 a ukončil svoji závodní kariéru, kterou chtěl ukončit již v Německu po tragickém úmrtí svého přítele a kolegy Petera Collinse. Jenže tragédie šampiona Hawthorna na sebe nenechala dlouho čekat. Nedlouho po odchodu ze scény závodního jezdce, 22. ledna 1959 na obchvatu Guildfordu potkal Mike Hawthorn ve svém zeleném Jaguaru Mk1 Mercedes 300 SL, který řídil Rob Walker. Walker provozoval vozy Cooper ve svém soukromém týmu. Hawthorn ho poznal a projel kolem něj velkou rychlostí se zdviženou rukou. Jenže o kousek dál nezvládl řízení a havaroval. Kombinace rychlosti, deště a nešťastné náhody znamenala smrt devětadvacetiletého šampiona Mika Hawthorna. Po jeho smrti se ukázalo, že trpěl těžkou nemocí ledvin, která by mu stejně nedovolila pokračovat v závodní kariéře, a dokonce měl před sebou nanejvýš rok a půl života.

Výsledky a tabulková data

P #   Jezdec   Konstruktér Body   Tým
1. 4 Velká Británie Mike Hawthorn Itálie Ferrari 44 Itálie Scuderia Ferrari
2. 14 Velká Británie Stirling Moss Velká Británie Cooper 38 Velká Británie Cooper Car Co
3. 4 Velká Británie Tony Brooks Velká Británie Vanwall 24 Velká Británie Vandervell Products
4. 20 Velká Británie Roy Salvadori Velká Británie Cooper 15 Velká Británie Cooper Car Co
5. 1 Velká Británie Peter Collins Itálie Ferrari 14 Itálie Scuderia Ferrari
6. 15 Spojené státy Harry Schell Velká Británie BRM 14 Velká Británie Owen Racing Organisation
7. 20 Francie Maurice Trintignant Velká Británie Cooper 12 Velká Británie Cooper Car Co
8. 16 Itálie Luigi Musso Itálie Ferrari 12 Itálie Scuderia Ferrari
9. 6 Velká Británie Stuart Lewis-Evans Velká Británie Vanwall 11 Velká Británie Vandervell Products
10. 6 Německo Wolfgang von Trips Itálie Ferrari 9 Itálie Scuderia Ferrari
11. 14 Francie Jean Behra Velká Británie BRM 9 Velká Británie Owen Racing Organisation
12. 1 Spojené státy Jimmy Bryan Spojené státy Epperly 8 Spojené státy Epperly
13. 18 Spojené státy Phil Hill Itálie Ferrari 8 Itálie Scuderia Ferrari
14. 99 Spojené státy George Amick Spojené státy Epperly 6 Spojené státy Epperly
15. 2 Argentina Juan Manuel Fangio Itálie Maserati 6 Itálie Maserati
16. 9 Spojené státy Johnny Boyd Spojené státy Kurtis Kraft 4 Spojené státy Kurtis Kraft
17. 50 Austrálie Jack Brabham Velká Británie Cooper 3 Velká Británie Cooper Car Co
18. 11 Švédsko Jo Bonnier Itálie Maserati 3 Itálie Maserati
19. 33 Spojené státy Tony Bettenhausen Spojené státy Epperly 3 Spojené státy Epperly
20. 12 Velká Británie Cliff Allison Velká Británie Lotus 3 Velká Británie Team Lotus
21. 2 Spojené státy Jim Rathmann Spojené státy Epperly 2 Spojené státy Epperly
22. 32 Spojené státy Masten Gregory Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
23. 20 Nový Zéland Bruce McLaren Velká Británie Cooper 0 Velká Británie Cooper Car Co
24. 32 Velká Británie Graham Hill Velká Británie Lotus 0 Velká Británie Team Lotus
25. 21 Německo Edgar Barth Německo Porsche 0 Německo Ecurie Maarsbergen
26. 20 Belgie Olivier Gendebien Itálie Ferrari 0 Itálie Scuderia Ferrari
27. 16 Spojené státy Jimmy Reece Spojené státy Watson 0 Spojené státy Watson
28. 6 Argentina Carlos Menditeguy Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
29. 26 Velká Británie Ian Burgess Velká Británie Cooper 0 Velká Británie Cooper Car Co
30. 26 Spojené státy Don Freeland Spojené státy Phillips 0 Spojené státy Phillips
31. 10 Španělsko Paco Godia Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
32. 44 Spojené státy Jud Larson Spojené státy Watson 0 Spojené státy Watson
33. 30 Velká Británie Jack Fairman Velká Británie Cooper 0 Velká Británie Cooper Car Co
34. 30 Velká Británie Tony Marsh Velká Británie Cooper 0 Velká Británie Cooper Car Co
35. 61 Velká Británie Eddie Johnson Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
36. 26 Itálie Gerino Gerini Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
37. 5 Spojené státy Carroll Shelby Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
38. 12 Velká Británie Horace Gould Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
39. 38 Německo Hans Herrmann Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
40. 30 Spojené státy Troy Ruttman Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
41. 54 Spojené státy Bill Cheesbourg Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
42. 26 Itálie Maria Teresa de Filippis Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
43. 52 Spojené státy Al Keller Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
44. 18 Nizozemsko Carel Godin de Beaufort Německo Porsche 0 Německo Ecurie Maarsbergen
45. 28 Velká Británie Ivor Bueb Velká Británie Lotus 0 Velká Británie Team Lotus
46. 45 Spojené státy Johnnie Parsons Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
47. 19 Spojené státy Johnnie Tolan Spojené státy Kuzma 0 Spojené státy Kuzma
48. 58 Maroko Robert La Caze Velká Británie Cooper 0 Velká Británie Cooper Car Co
49. 48 Francie Andre Guelfi Velká Británie Cooper 0 Velká Británie Cooper Car Co
50. 31 Spojené státy Paul Goldsmith Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
51. 29 Spojené státy A J Foyt Spojené státy Kuzma 0 Spojené státy Kuzma
52. 19 Velká Británie Dick Gibson Velká Británie Cooper 0 Velká Británie Cooper Car Co
53. 22 Velká Británie Ron Flockhart Velká Británie Cooper 0 Velká Británie Cooper Car Co
54. 4 Spojené státy Pat O'Connor Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
55. 89 Spojené státy Chuck Weyant Spojené státy Dunn 0 Spojené státy Dunn
56. 14 Velká Británie Paul Emery Velká Británie Connaught 0 Velká Británie B C Ecclestone
57. 43 Spojené státy Billy Garrett Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
58. 54 Itálie Luigi Piotti Itálie OSCA 0 Itálie Automobili OSCA
59. 50 Austrálie Ken Kavanagh Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
60. 29 Velká Británie Brian Naylor Velká Británie Cooper 0 Velká Británie Cooper Car Co
61. 57 Spojené státy Art Bisch Spojené státy Kuzma 0 Spojené státy Kuzma
62. 25 Spojené státy Jack Turner Spojené státy Lesovsky 0 Spojené státy Lesovsky
63. 8 Spojené státy Rodger Ward Spojené státy Lesovsky 0 Spojené státy Lesovsky
64. 68 Spojené státy Len Sutton Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
65. 56 Monako Louis Chiron Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
66. 46 Itálie Giorgio Scarlatti Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
67. 54 Francie Francois Picard Velká Británie Cooper 0 Velká Británie Cooper Car Co
68. 5 Spojené státy Ed Elisian Spojené státy Watson 0 Spojené státy Watson
69. 88 Spojené státy Eddie Sachs Spojené státy Kuzma 0 Spojené státy Kuzma
70. 12 Bernie Ecclestone Velká Británie Connaught 0 Velká Británie B C Ecclestone
71. 32 Německo Wolfgang Seidel Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
72. 77 Spojené státy Mike Magill Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
73. 27 Belgie Christian Goethals Velká Británie Cooper 0 Velká Británie Cooper Car Co
74. 14 Spojené státy Bob Veith Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
75. 12 Spojené státy Bruce Kessler Velká Británie Connaught 0 Velká Británie B C Ecclestone
76. 52 Itálie Giulio Cabianca Itálie OSCA 0 Itálie Automobili OSCA
77. 97 Spojené státy Dick Rathmann Spojené státy Watson 0 Spojené státy Watson
78. 7 Spojené státy Johnny Thomson Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
79. 65 Spojené státy Bob Christie Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
80. 15 Spojené státy Paul Russo Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
81. 56 Francie Andre Testut Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
82. 56 Velká Británie Tom Bridger Velká Británie Cooper 0 Velká Británie Cooper Car Co
83. 92 Spojené státy Jerry Unser Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
84. 18 Velká Británie Alan Stacey Velká Británie Lotus 0 Velká Británie Team Lotus
85. 50 Itálie Luigi Taramazzo Itálie Maserati 0 Itálie Maserati
86. 59 Spojené státy Dempsey Wilson Spojené státy Kuzma 0 Spojené státy Kuzma
87. 83 Spojené státy Shorty Templeman Spojené státy Kurtis Kraft 0 Spojené státy Kurtis Kraft
P   Konstruktér Body
1. Itálie Ferrari 87
2. Velká Británie Vanwall 65
3. Velká Británie Cooper 38
4. Velká Británie BRM 24
5. Spojené státy Epperly 19
6. Itálie Maserati 8
7. Spojené státy Kurtis Kraft 4
8. Velká Británie Lotus 3
9. Německo Porsche 0
10. Spojené státy Watson 0
11. Spojené státy Phillips 0
12. Spojené státy Kuzma 0
13. Velká Británie Connaught 0
14. Spojené státy Dunn 0
15. Spojené státy Lesovsky 0
16. Itálie OSCA 0

Komentáře

Žádné příspěvky nenalezeny.