Jezdec: James Hunt
Celým jménem James Simon Wallis Hunt byl britský závodník, který v roce 1976 po těsném souboji s Nikim Laudou získal svůj jediný mistrovský titul v šampionátu Formule 1. Po odchodu z královny motorismu se stal komentátorem a zajímal se o podnikání. Jeho rebelský život plný alkoholu, cigaret a žen se na něm hodně podepsal, v roce 1993 ve svých 45 letech podlehl srdečnímu záchvatu.
Informace
James Hunt se narodil 29. srpna roku 1947 v Belmontu v anglickém hrabství Surrey jako syn Wallise Hunta, úspěšného makléře, a matky Sue. Rodiče britského závodníka byli vychování v přísném viktoriánském prostřední a hodně si zakládali na disciplíně a ukázněnosti rodiny. James měl celkem pět sourozenců, dvě sestry a tři bratry. Jeho snem v mládí bylo stát se doktorem, za školu hrál závodně kriket a ve dvanácti letech se zúčastnil tenisového turnaje pro hráče do šestnácti let. Vždy se velmi zajímal o ptactvo i zvířata obecně, v čemž jej rodina pochopitelně hodně podporovala.
Již jako mladý měl James Hunt často záchvaty vzteku a později přiznal, že se dokáže rozčílit téměř kvůli každé maličkosti. Rodiče zjistili, že již od svých deseti let začal pravidelně kouřit, ačkoli se mu v tom snažili všemožnými způsoby zabránit, nepovedlo se.
Ještě jako teeneger vůbec poprvé řídil, na farmě na dovolené s rodiči se svezl na traktoru. Týden po svých sedmnáctých narozeninách složil řidičské zkoušky a toto období popisuje jako dobu, kdy jeho život opravdu začal. Ještě před jeho osmnáctými narozeninami navštívil Hunt svého tenisového partnera Chrise Ridgea, v garáži jejich domu viděl, jak jeho bratr Simon Ridge připravuje svůj vůz na závod. Ještě ten víkend vzal mladého James Hunta na okruh Silverstone, aby se na závody podíval, od té doby měl Brit o své budoucnosti jasno.
Kariéra
1979 - F1: 7 GP (Wolf Ford). Přes ohlášený odchod ještě zkouší štěstí u Wolfa, ale ztráta zájmu o závodění je příliš zřejmá. V půli sezóny chce ještě zaujmout místo po zraněném Depaillerovi u Ligieru, ale Wolf jej odmítne uvolnit. Hunt se proto finančně vyváže ze smluv s mecenáši a definitivně končí svou kariéru.
1978 - F1: 16 GP (McLaren Ford). Rozpory s P. Tambayem a ztráta motivace jsou příčinou poklesu formy. V závěru sezóny oznamuje odchod ze závodní dráhy. 13. v MS
1977 - F1: 17 GP (McLaren Ford) Na stárnoucím McLarenu M 23 opět špatný začátek sezóny, který nezachrání ani 3 vítězství v druhé polovině. Celkově 5. v MS.
1976 - F1: 16 GP (McLaren Ford). Po rozpuštění Heskethovy stáje nahrazuje Fittipaldiho u McLarenu. Po rozpačitém úvodu se stává soupeřem N. Laudy a v dramatickém deštivém finále v GP Japonska jej předstihne o jediný bod. Původně diskvalifikován y 1. místa v GP Španělska (později je mu vítězství vráceno) a naopak dodatečně ybaven vítězství v GP Anglie pro neoprávněné opravy havarovaného vozu. Mistr světa.
1975 - F1: 14 GP (Hesketh Ford). V Holandsku vítězí, ale po několika zbytečných odpadnutích mu uniká první část šampionátu. 4. v MS.
1974 - F1: 15 GP (March Ford/Hesketh Ford) Na vlastním Heskethově voze dvakrát na stupních vítězů. Opět 8. příčka v MS.
1973 - F1: 8 GP (March Ford). V týmu lorda Hesketha zachraňuje čest Marchu a čtyřikát boduje. V NSR v tréninku zničí vůz. V MS osmý.
1972 - F3: pro časté havárie si vysloužil titul "Hunt the Shunt"
Výsledky a tabulková data
Sezóna | # | Konstruktér | Pořadí | Body celkem |
---|---|---|---|---|
1973 | 27 | March | 8. | 14 |
1974 | 24 | March | 8. | 15 |
1975 | 24 | Hesketh | 4. | 33 |
1976 | 11 | McLaren | 1. | 69 |
1977 | 1 | McLaren | 5. | 40 |
1978 | 7 | McLaren | 13. | 8 |
1979 | 20 | Wolf | 22. | 0 |
Žádné fotky v této kategorii nebyly zatím publikovány.
Žádné příspěvky nenalezeny.