Jezdec: Jim Clark

1968 - F1: 1 GP (Lotus Ford). Roztržka s Fordem znamená, že Clark nedostane souhlas startovat za tuto značku v 500 mílích v Brands Hatch. Účastní se proto závodu F2 na Hockenheimringu, kde však za dosud ne plně objasněných okolností havaruje a umírá.
1967 - F1: 11 GP (Lotus Ford, Climax, BRM). Laborování s motory znamenají zbytečná odpadnutí. Clark nadchne motoristický svět neuvěřitelným výkonem v GP Itálie, kde se mu podaří dotáhnout ztrátu dvou kol, ale v posledním kole mu dojde benzín! S motory Ford nachází opět půdu pod nohama a sezónu končí na 3. místě.
1966 - F1: 8 GP (Lotus Climax, BRM). Výměna agregátu a menší krize týmu znamenají pád na nižší příčky. V MS celkově 6. místo.
1965 - F1: 9 GP (Lotus Climax). Další dominantní sezóna. Ve všech závodech startuje z první řady (6 PP) a získává druhý titul mistra světa. Na Lotusu vítězí i ve "staré cihelně" - v 500 mílích Indy.
1964 - F1: 10 GP (Lotus Climax). Poruchy jej stojí cenné body a nakonec i další titul. Odpadá v posledním závodě GP Mexika v posledním kole! Tím pádem klesá až na 3. místo v konečném hodnocení.
1963 - F1: 10 GP (Lotus Climax). Zdrcující převaha - získává 73 bodů z 90 možných, 7x zajede pole-position. V USA se prosazuje v 500 mil Indy - druhý je jen proto, že majitel vítězného vozu zabránil rozhodčím odvolat jej z trati pro unikající olej.
1962 - F1:9 GP (Lotus Climax). Jen banální porucha v posledním závodě roku v JAR ho připraví o mistrovský titul. Odbornou veřejnost šokuje šesti pole-position z devíti závodů, jen jednou chybí v první řadě. Vicemistr světa.
1961 - F1: 8 GP (Lotus Climax). Další traumatizující zážitek mu připraví Monza, kde do jeho vozu najede W. von Trips a vletí mezi diváky. Německý pilot Ferrari je na místě mrtev a s ním 13 dalších lidí. Clark je v Itálii označen za vraha, což má za následek jeho averzi k tomuto okruhu. V MS mu patří 7. příčka.
1960 - F1: 6 GP (Lotus Climax). Nadějný vstup do F-1 málem zhatí otřesný zážitek ze Spa, kde je svědkem nehod Mosse a Bristowa. Psychické následky těchto havárií pronásledovaly Clarka téměř celý další rok. v MS obsazuje 8. místo. Na Aston-Martinu dojede třetí v 24 h Le Mans.
1959 - po neúspěšném jednání se značkou Aston-Martin je představen C. Chapmanovi a absolvuje pro něj první starty ve formuli Junior.
1958 - v týmu Border Reivers sedlá Jaguar D a vyhrává 12 z dvaceti závodů.
1956 a 1957 - příležitostné starty v klubových závodech (DKW, Sunbeam...)