Jezdec: Andrea de Adamich

Kariéra

1974 - Za volantem sportovní Alfy Romeo končí svou závodnickou kariéru.
1973 - 6 GP (Brabham Ford). V soukromém týmu podporovaném italskou firmou Ceramica Pagnossin si nevedl špatně, ale v GP Anglie při hromadné kolizi utrpěl zlomeninu kotníku, která jej témeř do konce sezóny vyřadila ze závodní činnosti. Po uzdravení se vrátil do kokpitu sportovních vozu.
1972 - 12 GP (Surtees Ford). Nejúspěšnejší rok jeho kariéry. Na Surteesu se prosadil na bodované pořadí a úspešně si vedl i v nemistrovských závodech, ve vytrvalostních závodech si například připsal třetí místo na pověstné Targa Florio.
1971 - 7 GP (March Alfa Romeo). Poté, co McLaren další spolupráci zrušil, se Andrea pokusil o podobný kousek ve stáji March. Startoval však ještě méně než u McLarenu. Přijmul nabídku Johna Surteese pro F5000. Další úspěchy sklízel ve vytrvalostních závodech s Alfou Romeo.
1970 - 11 GP (McLaren Alfa Romeo). Díky svým stykům s Alfou se mu podařilo získat motor, který jako "věno" přinesl do britské stáje. Mnoho úspechů však s touto kombinací neměl, na start se dostal jen čtyřikrát.
1969 - Marně čekal na další šanci u Ferrariho. Když dostali v Maranellu smlouvy Giunti a Regazzoni, de Adamich tým opoustil.
1968 - 1 GP (Ferrari). Pro Ferrariho jezdil i v F2, šanci ve formuli 1 dostal jen jednou po celkovém vítězství v argentinské Temporadě. V polovine sezóny se pri závodě F2 zranil a vrátil se až v samotném závěru.
1966-1967 - Mistr Evropy v kategorii cestovních vozů (Alfa Romeo). Kromě toho se zúčastňoval MS značek i automobilových soutěží (Abarth).
1963-1965 - starty v italským šampionátech formule junior a F3.
1962 - kariéru zahájil jako pilot cestovních vozů na anglickém Triumphu.