Okruh: Korea International Circuit

Korejský Mezinárodní okruh patří mezi novější okruhy ve Formuli jedna. Nachází se u Yeongamu v Jižní Koreji, které je blízko přístavního města Mokpo a 400 kilometrů jižně od Soulu. Promotéra VC Jižní Koreje stálo přes 250 milionů amerických dolarů dostat okruh do kalendáře Formule 1 pro rok 2010. Krom Formule 1 se zde jezdí také závody Formule Three, Korean Grand Prix a Korea Superprix

2. listopadu 2009 bylo oznámeno, že již byly získány potřebné finance pro výstavbu okruhu a představitelé okruhu si byli jisti, že práce budou dokončeny včas, aby se zde mohla v roce 2010 jet velká cena.

10. prosince 2010 bylo potvrzeno, že všechny práce na okruhu jedou podle plánu, ale že se organizátoři potýkají s problémem, kde ubytovat všechny zaměstnance Formule 1 a návstšvěníky. Organizátoři také vyloučili možnost nočního závodu, dokud nebudou mít zkušenosti s pořádáním velké ceny za dne.

Kontrakt počítá s pořádáním závodu minimálně po sedm let s opcí na dalších pět let. Yeongam by se tak mohl v kalendáři F1 objevovat až do roku 2021.

Na začátku sezony 2010 se začalo spekulovat o tom, zda okruh bude skutečně dokončen včas. Organizátoři však oznámili, že otevření trati je naplánováno na 5. září 2010. Den předtím byla naplánována akce „Circuit Run 2010“, při které Karun Chandhok s předváděcím vozem týmu Red Bull Racing dokončil 14 kol na zbrusu novém okruhu. Na tuto akci přišlo přes čtyři tisíce diváků.

Závěrečná kontrola tratě byla několikrát odložena. Původně byla naplánována na 28. září 2010, kdy mělo být okruhu uděleno povolení k pořádání velké ceny. Nicméně datum bylo později přesunuto na 11. října 2010, pouze jedenáct dní před samotnou Velkou cenu Koreji. Po dvou dnech inspekcí označil Charlie Whiting okruh jako uspokojivý a udělil okruhu povolení. První velká cena se poté odehrála 24. října 2010.

Stavbu okruhu doprovázelo několik problémů, které lehce zpomalily výstavbu, která ani při první velké ceně ještě nebyla úplně dokončena. Prvním problémem bylo velmi mokré podloží trati, které bylo třeba vysušit. Poté však na okruh dorazily několika denní prudké lijáky, které vysoušení dále prodloužily. Během zmiňované první jízdy Karun Chandhoka v Red Bullu na trati ještě stále nebyly dokončeny některé tribuny, bariéry a v některých část okruhu ještě nebyla položena ani závěrečná vrstva asfaltu. Během závodního víkendu ještě stále nebyly dokončeny některé chodníky v paddocku a týmy se potýkaly s několika problémy zahrnujícími elektrické rozvody a další infrastrukturu.

Okruh samotný je však velmi povedený, je označován za jeden z nejlepších Tilkeho návrhů. Kombinuje v sobě tři dlouhé rovinky v prvním sektoru, sérii velmi rychlých zatáček v druhém sektoru a pomalejší téměř pravoúhlé zatáčky v posledním sektoru. Celkem obsahuje osmnáct zatáček a měří 5,615 kilometru. Výstavba okruhu stála přes 66 miliard wonů. Na okruh se vejde 135 000 diváků. Závodní rekord zde v roce 2011 zajel Sebastian Vettel s Red Bullem a má hodnotu 1:39.605.

První zatáčka je pomalá levotočivá a končí v ní i výjezd z boxové uličky. Druhá zatáčka je také levotočivá, ale je podstatně mírnější a projíždí se na plný výjezd a vyjíždí se z ní na velmi dlouho rovinku, která je ze všech rovinek na okruzích F1 v Asii nejdelší. Pro nabrání co nejvyšší rychlosti co nejdříve je klíčový dobrý výjezd z první zatáčky. Na konci rovinky se nachází pravotočivá vlásenka číslo tři. Kvůli intenzivnímu brzdění z maximální rychlosti zde piloti často vyjíždí mimo trať a blokují kola. Nehody tu také nejsou výjimkou. Následuje další rovinka k další vlásence číslo čtyři, která zatáčí doleva a začíná jí prostřední sektor. Následuje pomalá zatáčka číslo pět doprava a o něco rychlejší zatáčka šest doleva. Z ní je opět klíčový dobrý výjezd, neboť se pilot dostává k velmi rychlé sekci zatáček. Zatáčka sem se projíždí na plný plyn během kvalifikace, neboť je to mírná zatáčka doprava. Podobné je to i v zatáčce osm, které zatáčí doleva. Poté piloti lehce přibrzďují do zatáčky číslo devět doleva a poté jdou tvrdě na brzdy před pomalou pravotočivou zatáčkou číslo deset. Tady se piloti dostávají do technické části okruhu. Zatáčka jedenáct je středně rychlá dlouhá levotočivá zatáčka, na kterou přímo navazuje pomalá pravotočivá zatáčka dvanáct. Pak se piloti dostávají k zatáčce číslo třináct, která je opět středně rychlá levotočivá a vede k pomalé zatáčce čtrnáct, která vede doprava k velmi pomalé zatáčce patnáct, která má více než devadesáti stupňový úhel. Následuje zatáčka šestnáct, která se projíždí co nejagresivněji přes obrubníky, aby se nabrala rychlost do závěrečných zatáček sedmnáct a osmnáct, které se projíždí na plný plyn. Sedmnáctá zatáčka je dlouhá slepá pravotočivá zatáčka doprava, na kterou navazuje mírná zatáčka osmnáct, která se projede přes obrubník, a piloti se dostávají na cílovou rovinku.

Jediná kritizovaná část okruhu je vjezd a výjezd do boxové uličky. Najíždí se do ní přímo ze závodní stopy ze zatáčky číslo sedmnáct, ve které zajíždějící piloti zpomalují, na rozdíl od ostatních, kteří zde stále akcelerují. Bariéry, které jsou zde přímo u tratě, navíc omezují výhled na vjezd do uličky. Proto v roce 2011 byly vnitřní bariéry o něco posunuty, aby měli závodící piloti přehled na piloty zajíždějící do boxů.

Výjezd z boxové uličky také není zrovna podařený. Výjezd končí v první zatáčce, a ačkoli piloti z boxů nevjíždí do závodní stopy, v případě, že by někdo nedobrzdil do první zatáčky a lehce vyjel, mohlo by dojít k nehodě. Toto se nakonec stalo, když během tréninku na první velkou cenu v roce 2010 Nico Rosberg nezvládl dobrzdit svůj Mercedes a strefil se přímo do vozu Toro Rosso Jamieho Alguersuariho.

Krom pilotů výjezd kritizují i šéfové stájí. Ross Brawn z Mercedesu řekl: „Musím říct, že je to trošku frustrující, mít na novém moderním okruhu jako je tento, takovýhle problém. Podívejte se na to, kolik vozů zde vyjelo ze závodní stopy v prvním tréninku. Myslím, že to bylo dvacet, nebo třicet vozů.“ Christian Horner z Red Bullu ještě před incidentem mezi Rosbergem a Alguersuarim předvídal, že nehoda zde je pouze otázkou času.

Bohužel v této oblasti je velmi těžké najít řešení. Výjezd z uličky by se mohl odsunout dále do výjezdové zóny, avšak to by významně prodloužilo dobu průjezdu uličkou. Objevil se také nápadu boxovou uličku předělat to vzoru okruhu v Abu Dhabí, kde výjezd z boxové uličky probíhá skrz tunel pod tratí. Nakonec FIA v boxech nainstalovala speciální semafory, které piloty v uličce varují před blížícími se vozy na cílové rovince v závodní rychlosti. Týmy také na boxové uličce mají speciální lidi, kteří varují vozy jak na trati, tak v boxové uličce před dalšími vozy.