Okruh: Österreichring

Okruh se nachází u města Spielberg ve Štýrsku v Rakousku a pod jménem Österreichring hostoval ceny od roku 1970 do roku 1987. Poté zkrátil a přejmenoval na A1-Ring, kde se jezdily velké ceny mezi lety 1997 a 2003. Poté okruh Formule 1 opustila. Poté byl okruh zakoupen společností Red Bull, přejmenován na Red Bull Ring a do kalendáře Formule 1 se vrátí v roce 2014.

Říkalo se, že okruh leží u města Zeltweg, které je větší a známější, než Spielberg. Přihrála k tomu také okolnost, že v roce 1964, kdy se pořádala jedna Velká cena Rakouska, se jelo na okruhu v Zeltwegu, takže to jméno už bylo známé.

Österreichring byl postaven v roce 1969, aby nahradil právě starý a hrbolatý okruh v Zeltwegu. Byl známý tím, že to byla nejrychlejší trať ve Formuli 1. Všechny zatáčky byly velmi rychlé a žádná nejezdila se na nižší, než třetí rychlostní stupeň (To platilo s pětirychlostními převodovkami. S pozdějšími šesti rychlostními se zatáčky projížděly minimálně na čtvrtý rychlostní stupeň.).

Okruh byl také známý svými častými a značnými změnami elevace (byl hodně kopcovitý). Jak bylo obvyklé u rychlých tratí, okruh byl velmi náročný na motory, ale ještě náročnější na pneumatiky, kvůli stálým vysokým rychlostem a rychlým zatáčkám.

Mnoho lidí ho považovalo za nebezpečný, hlavně zatáčku "Boschkurve", 180-stupňovou pravotočivou zatáčku s téměř žádnou únikovou zónou, do které se piloti v roce 1986 s turby poháněnými motory s 1 400 koňmi řítili v kvalifikaci rychlostí přes 320km/h. Většina trati byla prostě silnice s malými, nebo vůbec žádnými bezpečnostními prvky. V roce 1987 zde byl dokonce závod dvakrát restartován kvůli dvěma poměrně vážnými nehodami způsobenými úzkou boxovou uličkou. Obavy podporovaly zvyšující se rychlosti monopostů. V roce 1987 se Nelson Piquet dostal na pole position s průměrnou rychlostí jeho kvalifikačního kola 255km/h.

V roce 1975 zde zemřel Američan Mark Donohue v zatáčce Vost-Hugel, která poté byla nahrazena šikanou Hella-Licht, která měla za úkol piloty zpomalit. Alain Prost tvrdil, že okruh by se měnit neměl, že by stačilo přidat více únikových zón.

Okruh byl také známý mnoha nehodami v první zatáčce při startech závodů nejen Formule 1 kvůli velmi úzké startovní rovince, která na šířku měřila pouze něco přes 9 metrů (na většině ostatních okruhů byla šířka od 18 do 24 metrů). Formule, které měly na šířku 1,8 metru se v první zatáčce vedle sebe moc nevešly ve snaze o předjetí.

Z bezpečnostních důvodů byl nakonec okruh předělán. Hermann Tilke ho zkrátil a většinu zatáček zpomalil. Přidal také únikové zóny a v roce 1997 se vrátil zpět do kalendáře Formule 1.

Na obrázku můžeme vidět všechny verze okruhu. Nejsvětlejší šedá zvýrazňuje originální okruh používaný v letech 1970 až 1977. Tmavší šedá zvýrazňuje okruh používaný v letech 1977 až 1987. Od originálního okruhu se liší pouze zmiňovanou šikanou Hella-Licht. Černá barva potom zobrazuje současnou podobu okruhu navrženou Hermannem Tilkem. Okruh se značně zkrátil a celou první část nahradila dlouhá rovinka o první zatáčky ke druhé, což je vlásenka Remus. Nebezpečná zatáčka Boschkurve byla nahrazena zatáčkou Gösser, která je pomalejší s velkou únikovou zónou. Další změny byly provedeny i ve většině zbylých zatáček.