Okruh: Melbourne Grand Prix Circuit

Melbourne Grand Prix Circuit je městský okruh v Melbourne v Austrálii, který se nachází v Albert Parku a vede okolo jezera Albert Park. Je vystavěn na běžných městských silnicích jedenkrát ročně a to právě kvůli velké ceně F1. Asfalt silnic byl v roce 1996 kvůli velkým cenám upraven, aby zajišťoval hladkost a rovnost povrchu, takže v porovnání k ostatním městským tratím je zde povrch nejlepší a nejvíce se přibližuje povrchu na normálním závodním okruhu. Během roku zde nejsou ani přechody přes chodce, ani tribuny, ani ploty a bariéry. Vše se začíná stavět přibližně měsíc před závodem. Okolo jezera se nachází množství restaurací a loděnic, do kterých je během závodního víkendu velice omezený vstup, což se majitelům pochopitelně nelíbí a tiše protestují proti závodu. Nicméně i díky tomu, že se na trati většinou koná úvodní velká cena, je závod velice populární. V Austrálii je obecně velký zájem o motosport a zároveň ho podporuje i tamější velká evropská populace.

První velká cena se zde jela v roce 1996, ovšem závodilo se na ní mnohem dříve, ovšem v prakticky úplně jiné konfiguraci a proti směru hodinových ručiček. Jeli se zde F1 závody v roce 1953 a v roce 1956, ale ani jeden ze závodů se nezapočítával do celkových výsledků.

Závodní rekord zde drží Michael Schumacher, který zde v roce 2004 zajel čas 1:24.125.

První zatáčka je středně rychlá pravotočivá a následuje po dlouhé cílové rovnice s DRS zónou, takže je častým místem, kde piloti vyjíždějí z tratě a končí ve štěrku. Po ní hned následuje zatáčka 2 doleva, která se projíždí s plynem na podlaze je zde důležitá dobrá akcelerace, protože následuje další rovinka z DRS zónou. Nevyplácí se tudíž předjíždět v první DRS zóně, protože by vám to soupeř mohl hned vrátit. Nejvíce předjížděcích manévru lze tudíž spatřit v zatáčkách 3 a 4. Ty jsou podobné zatáčkám 1 a 2, ale jsou o něco prudší. Za zatáčkou číslo tři je opět štěrk a také tam auta často zajíždí. Ze zatáčky číslo 4 se vyjíždí opět na plný plyn do zatáčky číslo 5, což je velmi mírná a rychlá pravotočivá zatáčka. Následuje krátká rovinka před zatáčkou číslo 6, která zatáčí doprava a je velmi těsná. K tomu přispívá i následující zatáčka 7, která je levotočivá a navazuje na šestku. Pokud jí projíždí více aut, obvykle se jedno z nich dostane mimo trať. Navíc jsou obě tyto zatáčky ve stínu stromů, takže nejsou brzdící body tak dobře vidět. Zatáčka 8 následuje hned po sedmičce a je to dlouhá pravotočivá zatáčka, která se projíždí na plný plyn a míří k zatáčce 9 a 10. Zatáčka 9 je pomalá pravotočivá, téměř pravoúhlá a ústí do zatáčky 10, která zatáčí doleva a opět se projíždí při plné akceleraci. Ta zajistí vysokou rychlost pro táhlou rovinku, která sice zatáčí doleva, ale kvůli své délce a rychlosti průjezdu není klasifikována jako zatáčka. Zatáčky 11 a 12 jsou velmi vyzývavé. Jsou to rychlé levá/pravá zatáčky, které vyžadují agresivní využívání obrubníků pro udržení rozumných otáček. 12 vede na krátkou rovinku k zatáčce 13, která také bývá využívána pro předjíždění. Mimo závodní stopu je ovšem velmi kluzká. Zatáčka 14 je středně rychlá pravotočivá zatáčka, ve které se sice sundává noha z plynu, ovšem brzdy se ani nedotkne. Zatáčka 15 je nejpomalejším místem okruhu. Je to více než pravoúhlá levoruká zatáčka a je důležitý dobrý výjezd z ní, abyste mohli rychle projet zatáčku 16, která se jede na plný plyn doleva a vede na cílovou rovinku.