Okruh: Buddh International Circuit

Cena stavby okruhu se odhaduje na 400 milionů amerických dolarů a návrh tratě byl svěřen již tradičně Hermannu Tilkemu. Svůj návrh konzultoval se samotnými piloty. Trať má délku 5,14 kilometru, obsahuje šestnáct zatáček a pojme přes sto tisíc diváků. Oficiální otevření tratě proběhlo 18. října 2011, pouze dva týdny před první Velkou cenou Indie. Nejrychleji indický okruh objel hned v roce 2011 Sebastian Vettel se svým Red Bullem za 1:27.249.

Okruh je součástí areálu velkého přes 10 kilometrů čtverečních, známého jako Jaypee Greens Sports City, který mimo jiné obsahuje mezinárodní kriketový stadion pro 100 000 diváků, osmnácti jamkové golfové hřiště, hokejový stadion pro 25 000 diváků a sportovní akademii.

První zatáčka okruhu je úzká a velmi prudká pravotočivá zatáčka s úhlem přes devadesát stupňů. Maximálně se zde využívá obrubníků a piloti pak pokračují z kopce a opět do kopce skrz mírnou levotočivou zatáčku číslo dva. Poté se dostanou k vlásence číslo tři, která je zavede opět doprava na nejdelší rovinku okruhu, na které se nachází DRS zóna. Po poměrně dlouhém čase stráveném na plynu pak piloti prudce brzdí do další skoro-vlásenky číslo čtyři, která je opět pravotočivá a piloty zavede na kratší zatáčku před náročným technickým sektorem, který začíná levotočivou zatáčkou číslo pět, která se projíždí na třetí rychlostní stupeň středně rychle. Další zatáčka na řadě je další levotočivá zatáčka číslo šest, která ihned přechází do pravotočivé zatáčky číslo sedm. Klíčové je zde dobré vyvážení vozu a správné nastavení pružin kvůli maximálnímu využívání obrubníků. Piloti poté jedou k pravo-levé šikaně ze zatáček osm a devět, kde je opět důležité perfektní vyvážení. Poté piloti akcelerují do dlouhé, mírně klopené pravé zatáčky číslo deset, která klade důraz především na dobrou mechanickou přilnavost. Zatáčka se postupně zavírá, až přechází do zatáčky číslo 11, která dlouhý oblouk dokončuje ještě prudším zatočením doprava. Pak piloti akcelerují skrz mírnou levotočivou zatáčku číslo dvanáct a mírně brzdí do zatáčky číslo třináct, která je levotočivá a podobná zatáčce číslo pět. Piloti jsou však schopni ji projíždět rychleji díky využití obrubníků a jejímu mírnému stoupání. Pak zatáčejí doprava v zatáčce číslo čtrnáct, ve které pouze na okamžik zvednou nohu z plynu a opět využijí maximum obrubníku. Pak piloti dorážejí k pomalé pravotočivé zatáčce patnáct, která je vede z kopce a opět mírně do kopce k poslední vlásence okruhu číslo šestnáct. Pak už piloti opět míří na cílovou rovinku s DRS zónou.

První prvním závodem byl očekávaný čas vozů Formule 1 okolo 5 137 metrové tratě okolo 1:27.02 s průměrnou rychlostí 210km/h. Nejvyšší dosahovaná rychlost byla odhadována na 318km/h. Sebastian Vettel se zde však kvalifikoval s časem 1:24.178 a nejvyšší rychlost zde dosáhla hodnoty 324km/h, a to díky Jaimemu Alguersuarimu.

Díky tomu, že Tilke svůj návrh konzultoval s piloty, kvůli optimalizaci předjížděcích možností, je okruh u pilotů velmi oblíbený a Lewis Hamilton ho dokonce přirovnal ke klasickému Spa-Francorchamps.

I názory dalších pilotů byly podobně překvapivě pozitivní a zvýrazňovali především vysokorychlostní povahu okruhu a vyzývající kombinace zatáček, o kterých například Jenson Button prohlásil, že je velmi těžké projet konzistentně rychle.

Krom Hamiltona trať přirovnali ke Spa i jiní piloti. Vítěz úvodní velké ceny Sebastian Vettel trať chválil takto: „Trať má opravdu velké změny převýšení, což přidává na zábavnosti. 8% kola jde z kopce a 10% do kopce; je to jako horská dráha. Je to jeden z nejvyzývavějších závodů kalendáře.“

Okruh dokonce posbíral i dvě ceny; v roce 2011 dostal cenu za nejlepší motorsportové zázemí roku a v roce 2012 cenu za nejlepšího promotéra za úspěšné pořádání velké ceny v roce 2011 a 2012. A opravdu. O Formuli 1 je zde velký zájem, tribuny zde bývají plné a dokonce se plánuje ještě nějaké přistavět. Vypadá to, že s Indií se ve Formuli 1 ještě budeme dlouho potkávat.